Remove
Formou řetězových e-mailů se šíří vymyšlená informace, která tvrdí, že imigranti v Řecku a Itálii šíří nemoc, na kterou v Evropské unii nejsou léky, a proto nemohou ani turisté, kteří se vrátili z těchto zemí v ČR darovat krev.
Text HOAXU:
Nazdar lidi. Posílám, co jsem dostal od svého dobrého přítele, spoluhráče v naší bývalé kapele.
Ahoj Příběh, který se mi stal 6. srpna 2018.
V televizi ukázala množství autonehod a úrazů a upozornili na nedostatek krve v nemocnicích. Vyzvali dobrovolné dárce, aby chodili darovat krev. Na základě této výzvy jsem šel do nemocnice darovat krev. Rozbor krve byl v pořádku, tlak také a doktorka mi řekla, že mohu jít darovat krev. Před odchodem do místnosti se mě ještě zeptala:
„Byl jste nedávno v exotické zemi?“
„Nebyl“
„Byl jste v Řecku nebo v Itálii?“
„Byl jsem v Řecku“
„Je mi líto, ale nemůžete darovat krev“
„Proč?“
„Imigranti rozšířili v těchto zemích nemoc, na kterou nejsou v EU léky. Každý, kdo byl v těchto dvou zemích nesmí darovat do odvolání krev“ !!! Takže jsem šel domů.
Všichni, kteří do ČR zvou imigranty, by měli vědět o tom, co chtějí a pak čeká naši zem.
A jaká je vlastně pravda? Dozvíte se zde.
Praha - Mobilní telefony používá k připojení na internet 97 procent dětí, přitom v roce 2010 šlo pouze o 37 procent. Zhruba čtvrtina tráví na internetu více než čtyři hodiny denně. Vyplývá to ze studie EU Kids Online - the Czech Republic 2018, do které se na přelomu roku zapojilo více než 2600 dětí ve věku devět až šestnáct let.
Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. ,,Vím, že se chce zabít,” nebo „Mám o ní strach, hodně se pořezala,” jsou jen příklady ze stovek příběhů.
Hackerská skupina Orangeworm šíří přes internet po celém světě program Kwampirs, který napadá zdravotnické přístroje. Snaží se mimo jiné získat osobní údaje pacientů. Zaznamenán byl v USA, Asii i Evropě, odhalen byl v Polsku, Německu, Maďarsku nebo Švýcarsku. Česko tento program zatím nezasáhl. Hackerské útoky na tuzemská zdravotnická zařízení se ale přesto pravidelně objevují, informovala v úterý poradenská společnost BDO s odvoláním na údaje antivirové společnosti Symantec. Více zde.
„Asi největší vlna se zvedla poté, co IvČRN rozpoutalo internetový lynč proti mně a mojí organizaci. Zveřejnili lživé informace o mně a mém „vlastizrádcovství“ spolu s osobními údaji a vyzvali své příznivce, aby mi dali najevo, co si o mně myslí,” popisuje své zkušenosti Monika, jejíž fotografie byla spolu s informacemi a odkazem na její profil zveřejněna na této dnes již neexistující facebookové stránce. Kvůli obavám z dalších výhrůžek si přeje zůstat v anonymitě. Pracuje pro organizaci, která pomáhá uprchlíkům v zahraničí. „Tehdy jsem se bála vyjít z domu, zamykala jsem se v práci i v bytě. Pokud to šlo, nechodila jsem po ulici sama. Když už jsem sama jít musela, neustále jsem na ulici sledovala, kdo z kolemjdoucích je nějak podezřelý a mohl by mne chtít napadnout,” pokračuje. Z permanentního strachu a stresu se u ní rozvinuly četné zdravotní problémy. To, co Monika popisuje, však není ojedinělá situace, jak by se možná mohlo zdát. Podobnému verbálnímu násilí a šikaně čelí i řada dalších žen, které působí v neziskových organizacích pracujících s migranty nebo uprchlíky. Pro tyto projevy je typické, že jsou vysoce sexualizované, osobní a snaží se tudíž adresátce ublížit. Velmi často obsahují bodyshaming, konkrétní výhrůžky znásilněním, případně smrtí. Zastání hledají jen velmi těžko.Více na blogu Hate Free.
Fact Ninja v boji proti neetickým kampaním
Právě vydáváme: Rizika spojená s umělou inteligencí (pro veřejnost)
Zneužívání umělé inteligence v kampani Donalda Trumpa
Meta odstranila tisíce účtů spojených se sextortion, vydírání však pokračuje dál
Jak podvodníci zneužívají popularitu umělé inteligence k šíření malwaru a phishingu
Poradna E-Bezpečí o letních prázdninách řešila desítky případů